20. a 21. července 2008
Ještě ve stejný den, kdy jsme si udělali procházku po Strousbergově železnici, jsem vyrazil s kolegou kačerem a kamarádem z práce Radimem, odlovit jednu nedalekou noční kešku.
Radim s sebou vzal i svého synka Patrika, a tak jsme byli tři. Cestou jsme měli v plánu najít jednu denní krabku, Tvrz Mydlá, ale setmělo se zatraceně rychle, a tak jsme měli z keše denní rázem keš noční. Ale dala se najít poměrně v pohodě.
Pak už honem na tu noční. Co to vůbec je noční keš? To je taková, která je ve dne špatně nalezitelná, ale v noci, když na ní posvítíš baterkou, tak jí odrazky prozradí. Tahle byla navíc multikeš, takže jsme museli najít dokonce několik stanovišť.
Nejvíce nám dala zabrat stage 2. Už už to vypadalo, že to vzdáme, ale nakonec se Radim mobilem připojil pro nápovědu a bylo to...
Samotná keš byla spíše průměrná, zážitek ale máme z noční výpravy jako takové. Ono chodit několik hodin po tmě v lese, kde na tebe působí zvuky přírody poměrně intenzivně a proti tobě občas zasvítí oči nějaké šelmy, docela stojí za to ;-)
Protože jsme byli s výsledkem noční mise spokojeni, domluvili jsme se hned na druhý den, že vyrazíme hledat další poklady. Tentokrát s námi jel i Matěj. Ten se klasicky nosil a pak mi i snědl sušenku Milu...
Narazili jsme na borůvkový ráj, takové moře borůvčí jsem asi ještě neviděl. Matěj jim říkal bobule a docela mu chutnaly. A protože jsme s Radimem v borůvčí fotili, máme každý obarvené jedno koleno na fialovo. Uvidím, jestli to půjde vyprat...
V tomto krásném prostoru zůstalo ještě hodně keší neodhalených. Budeme se sem muset ještě vrátit, protože hledat tady je opravdu paráda!
(souřadnice keší byly změněny)
